Na počátku (ne)bylo slovo. Co bude na konci?

Text a foto: Jan Flaška Žijeme ve věku moderních technologií, kdy nám žádná vzdálenost není dost velká na to, abychom někomu sdělili, že jsme vykoupali kočku. Doba, kdy spolu lidé teprve začínali komunikovat, by vám mohla připadat jako pravěk, ale z toho je jen vidět, že byste se měli víc zajímat o historii než o kočky. Ve skutečnosti spolu lidé totiž začali komunikovat mnohem dřív.  Před mnoha a mnoha tisíci let se lidé, kteří tehdy vypadali spíš jako opice než jako […]

Continue Reading

Budějovické tažení husitského hejtmana

Text:Jiří PtáčekFoto: autor, Wikipedie Pomník Jana Žižky do Českých Budějovic nikdy nepatřil. Přesto ho zde máme. A je otázkou, co si s ním počít.    Kousek Jana Žižky v sobě nosí patrně každý, kdo přijal dějiny české kotliny za své. Jedni obdivují jeho srdnatost a taktickou vynalézavost, jiní v něm vidí krutého náboženského fanatika. Ať už je vnímán jako neporazitelný vojevůdce, který se svými válečnými úspěchy vzpírá „dějinám českých proher“, nebo ho někdo pod vlivem nacionalistického výkladu husitství považuje za hrdinu […]

Continue Reading

Božský cink

Text: Jiří PtáčekFoto: Nika Brunová Od patentování mechanického zvonku na jízdní kolo britským vynálezcem Johnem Richardem Dedicoatem uplynulo bezmála sto padesát let. Přesto ho ne všichni dokážou využívat ke komunikaci. Asi před patnácti lety jsem se šel projít Berlínem. Byl suchý podzimní den, vzduch už notně zábl v plících, ale slunce ještě dokázalo hřát do tváře. Bezcílnost té vycházky mě činila šťastným pozorovatelem městského terénu. Schönhauser Allee, po které jsem si vykračoval, je vlastně jednou z obyčejných berlínských ulic.  Nikam […]

Continue Reading

Editoriál: „Němci“

Nazvat číslo našeho časopisu pouze „Němci“ od nás není úplně korektní. Historie nás totiž dobře učí, že nesmírnou rozvětvenost minulosti nelze zhustit do jednoznačných pojmenování. O „německojazyčných“ obyvatelích Českých Budějovic (a jejich vztazích s těmi „českojazyčnými“) by tak nejenže jinak referoval středověkář, znalkyně pobělohorského novověku anebo badatelka zaměřená na poslední dekády existence Rakouska-Uherska, či na meziválečné Československo, kdy se národní identity formovaly do podob, jež jsou přinejmenším blízké naší dnešní představě o národech. Jinak než my dnes je ovšem nahlíželi […]

Continue Reading

Moje prababička mluvila německy

Text: Michal Hořejší Maminka mojí babičky se narodila na samém počátku 20. století. Od svých čtyř let žila v Českých Budějovicích, kde zůstala až do své smrti v roce 1984. Má paměť na ni je pouze zprostředkovaná vyprávěními, fotografiemi a různými osobními věcmi, jimž vévodí několik vskutku sugestivních kardiostimulátorů. Součástí obrazu, který jsem si o své prababičce Marii Malíkové utvořil, je také vyprávění o tom, jak si ještě v 60. a 70. letech minulého století se svými spolužačkami, s nimiž se pravidelně scházela na […]

Continue Reading

Budvajzři měli malý zájem o to, co „národní vůdci“ považovali za důležité

Text: Veronika Faktorová Překlad: Jiří Ptáček „Es gibt drei Nationen in Südböhmen, nämlich Deutsche, Tschechen und Budweiser.“ (V jižních Čechách jsou tři národnosti, a sice Němci, Češi a Budvajzři.) Tak se o obyvatelích Českých Budějovic mluvilo mezi šumavskými Němci ještě na počátku 20. století. Kdo to ale ti Budvajzři byli? Co je charakterizovalo? V původním rozhovoru pro Milk & Honey nám na tyto, ale i na řadu dalších otázek k česko-německým vztahům v průběhu 19. a 20. století odpovídal americký historik Jeremy […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: Budweiser, wie hast du dich?

Text: Štěpán BalíkKoláž:Veronika Krabatschová a Kristýna Appel V Encyklopedii Českých Budějovic se nacházejí tři hesla pod názvem Budweiser. Jak uvádí jejich autor Robert Sak, liší se významem. Nejprostší je německé označení pro českobudějovické pivo. Druhé Budweiser znamená obyvatele Českých Budějovic, tedy spisovně Budějovičana, resp. místně Budějčáka. Třetí význam je složitější. Podle Saka se jedná o „specifické pojmenování obyvatele Českých Budějovic z 19. století, jehož vlastenecké smýšlení se více než příslušností k etnickému, národnímu či jazykovému společenství vymezovalo vztahem k městu“ (srov. rozhovor na str. XY). Sak zdůrazňuje, […]

Continue Reading