Budvajzři měli malý zájem o to, co „národní vůdci“ považovali za důležité

Text: Veronika Faktorová Překlad: Jiří Ptáček „Es gibt drei Nationen in Südböhmen, nämlich Deutsche, Tschechen und Budweiser.“ (V jižních Čechách jsou tři národnosti, a sice Němci, Češi a Budvajzři.) Tak se o obyvatelích Českých Budějovic mluvilo mezi šumavskými Němci ještě na počátku 20. století. Kdo to ale ti Budvajzři byli? Co je charakterizovalo? V původním rozhovoru pro Milk & Honey nám na tyto, ale i na řadu dalších otázek k česko-německým vztahům v průběhu 19. a 20. století odpovídal americký historik Jeremy […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: Budweiser, wie hast du dich?

Text: Štěpán BalíkKoláž:Veronika Krabatschová a Kristýna Appel V Encyklopedii Českých Budějovic se nacházejí tři hesla pod názvem Budweiser. Jak uvádí jejich autor Robert Sak, liší se významem. Nejprostší je německé označení pro českobudějovické pivo. Druhé Budweiser znamená obyvatele Českých Budějovic, tedy spisovně Budějovičana, resp. místně Budějčáka. Třetí význam je složitější. Podle Saka se jedná o „specifické pojmenování obyvatele Českých Budějovic z 19. století, jehož vlastenecké smýšlení se více než příslušností k etnickému, národnímu či jazykovému společenství vymezovalo vztahem k městu“ (srov. rozhovor na str. XY). Sak zdůrazňuje, […]

Continue Reading

Budweisers Had Little Interest in What ‘National Leaders’ Considered Important

”There are three nationalities in the Southern Bohemia, that is Germans, Czechs, and Budweisers.” This is how the German inhabitants of Šumava Mountains spoke about the residents of Budějovice even at the beginning of the 20th century. But who were these Budweisers? What would characterize them? In this exclusive interview for Milk&Honey, Jeremy King, an American historian who wrote a book on Budweisers, answers these and other questions concerning the Czech-German relationships in the 19th and 20th century. I assume […]

Continue Reading

Německé básně o Českých Budějovicích

Text: Štěpán Balíkfoto: Kohoutí kříž Web Kohoutikriz.org autorů Jana Mareše a Ivo Kareše z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích zahrnuje několik tisíc údajů o šumavských autorech píšících německy, jejich texty či ukázky z textů v překladech Jana Mareše do češtiny. (Básně jsou zde uvedeny rovněž v originále.) Na webu jsou k dispozici medailonky autorů, dobové fotografie a naskenované dokumenty. Stránky Kohoutího kříže byly oceněny např. ministrem kultury ČR. Jako připomínku toho, že Budějovice patřily v minulosti také německy mluvícím spoluobčanům, publikujeme dvě německé básně spjaté […]

Continue Reading

Top 5 ČB: „Německá“ architektura

Text: Jiří PtáčekFoto: Lenka Pužmanová Vybrat pětici „nejzajímavějších německých architektur“ v Českých Budějovicích znamená vybírat jak z budov, jež si nechali stavět místní němečtí obyvatelé a jimi zřizované organizace, tak i stavby od tvůrců, kteří sem přicházeli z rakouské části monarchie, zejména z trendy určující Vídně. Jedněch i druhých je v Budějovicích habaděj. Následující výběr se omezuje na výstavbu 19. a 20. století. Vězme však, že „německá“ ruka a mysl prostupují celým naším městem, od jeho založení po dalších šest […]

Continue Reading

Fakta a otazníky o Německém domě v Českých Budějovicích 

Text: Robert FuchsFoto: Lenka Pužmanová, archív autora, Wikipedie Koncem letošního roku oslaví českobudějovický Německý dům, dnes známý jako Kulturní dům Slavie, sto padesát let své existence. Připomínku jubilea však provázejí rozpaky, vyplývající ze záměru budovu z velké části přestavět. Začít se přitom má již počátkem příštího roku. Cílem tohoto článku je upozornit na některé památkové hodnoty stavby, jež jsou její plánovanou proměnou ohroženy, zvláště pak na jeden opomíjený unikát. Německý dům byl od roku 1872 kulturně společenským a politickým centrem […]

Continue Reading

Přejmenujme Slavii!

Text: Jiří PtáčekFoto: Lenka Pužmanová, Wikimedia Commons Německý spolkový dům je zajímavým zrcadlem dějin. Na jednu stranu se rámcově drží účelů, pro které byl postaven. Konkrétní náplň se ale mění podle dobových požadavků. Poslední roky jsme strávili tím, že jsme řešili, co si od této budovy přejeme do budoucna. Otázkou je, jestli spolu s její zamýšlenou rekonstrukcí nemáme požadovat i přejmenování.   Od zahájení provozu v roce 1871 až do konce 2. světové války sloužil kulturním, sdružovacím a politickým aktivitám budějovických […]

Continue Reading