netuctový kulturně-společenský magazín budějovické bohémy
Otavská 397/27Pozor, toto není optická halucinace!Dámy a pánové, milé děti, 4ky jsou zpět! Samozřejmě nevíme na jak dlouho. Co ale víme, je to, že volby jsou za dveřmi a Čechia začíná být po dlouhý době zase best in covid. Lid tak může vzít zahrádky hospod útokem a pít hektolitry piva. Ani my neváháme a horlivě plánujeme, kam za národním folklórem. A víte, že když do toho zatáhnete 4kové kritérium a odér nepoznaného, tak to není zas taková bžunda se někde […]
Představte si, že jste pavouk. Tělo máte pokryté drobnými chloupky, jimiž jste schopni vnímat ty nejjemnější vibrace na své síti (která je zároveň extenzí vaší mysli, její hmotnou manifestací) a podle intenzity vibrací odlišit, zda se vám po pavučině prochází pavoučí soused nebo se do ní – a na to čekáte! – zapletla kořist. Anebo si představte, že jste hlavonožec (dejme tomu chobotnice pobřežní) a dokážete skrze kůži vnímat chuť i světlo a současně jejím prostřednictvím vyjadřovat své záměry a […]
Co covid vzal a kdy se dočkáme Netřeba zdlouhavě nosit dříví do lesa — kvůli pandemické situaci byla kina zavřená a řada bedlivě očekávaných premiér roku 2020 se odkládala, někdy i naněkolikrát. Nyní, v „předvečer“ léta 2021, se blýská na lepší časy, kinaři oprašují vychladlé promítačky a věří, že divácký hlad po filmech, dosud převážně ukojován streamovacími platformami, se přetaví i v touhu po nevšedním zážitku v kině – že diváci raději ocení velké plátno namísto obrazovky počítače, že si vychutnají zážitek z kina […]
Vitríny vesmíru jsou projekt kolektivu Světadíl, který využívá potenciálu vitrín na kolektivním domu Perla, jež původně sloužily k vystavování filmových plakátů pro bývalé kino Vesmír. V projektu jsou využity 4 vitríny, které by měly sloužit jako galerijní prostor pro kolektivem oslovené umělce. Idea přetvoření vitrín ve výstavní prostor vznikla již před několika lety, kdy si vitríny pronajmul Martin Horák, který si nevyužitých prostor všiml a chtěl je oživit. V té době se však projekt nepodařilo plně realizovat. Impuls k současnému […]
Znovu se ocitám v krajině za městem, uprostřed slunce a bezmeznosti. Je konec února, ale cosi tu narůstá a bují, cosi visí ve vzduchu. Světem procházejí vlny hmatatelného neklidu, země se chvěje v napjatém očekávání, doutná. Z pole na pole přelétají divoké husy. Vyplašený zajíc se zastavuje v úprku a zaraženě sleduje, co se bude dít. Na pastvině v dálce odpočívají koně, černí a skuteční. Nechci, aby mi unikla jediná vteřina, jediná strofa, jediný takt. Jsem tu, abych byl součástí; […]
ÚNOR Krajina se nadechuje, zceluje, nastává příliv. Husy, husy, husy. Špačci, špačci, špačci. Tu a onde skřivan, čejka. Ve světlých bezlistých lesích kvetou jaterníky, buďte zdrávi. Jejich druhové jméno – podléška – odkazuje k lískám, ale najdeš je, mimo jiné, také pod letitými buky. Na záhoncích přemítají bledule, sněženky: antarkticky bílé efeméry, ale pozor, tuze horké na omak! Hrdelní hlasy hřivnáčů plní městské parky. Brzy nad ránem a brzy před soumrakem tě pohladí zpěv kosa, nadějný a sametový. BŘEZEN Vzduch […]
Bylo jaro 1943. Ve Varšavě se nacisté chystali vyvraždit zbylé obyvatele tamního ghetta. 19. dubna však narazili na nečekaný a poměrně dobře organizovaný odpor. Přes dílčí počáteční úspěchy a částečnou pomoc polských odbojových jednotek účastníci povstání ve varšavském ghettu, resp. v tom, co z něho po necelých třech letech existence zbylo, bojovali především o vlastní lidskou důstojnost. Většina z nich s možností, že přežijí, ani nepočítala. Vyzbrojeni byli špatně a únikových cest bylo příliš málo. Navíc německé jednotky později přešli k taktice totální destrukce a území […]