Město je jako zvíře. Je to organismus, který může žít spolu s našimi realizovanými sny, představami a plány. Město je tvořeno nejen strukturou domů a veřejným prostorem, ale především lidmi a jejich aktivitami. Město dokáže růst a rozvíjet se, umí ale i stárnout a odumírat. Jako město lze označit téměř cokoliv. Statut města má Rožmberk nad Vltavou v šumavském podhůří s necelými 400 obyvateli. Stejně tak je městem (nebo chcete-li konurbací čili souměstím) Tokio, jehož populace přesahuje 40 milionů obyvatel, urbánní struktura je […]
Nesuď město podle betonu
Otvírám okno a na balkon pod ním umisťuji stativ se stereofonním mikrofonem. Kabel od mikrofonu protáhnu vedlejší ventilačkou, zapojím konektory pro levý a pravý kanál, okno nehlučně zavřu a s rekordérem na klíně a sluchátky na uších se usadím na kraj rozestlané postele. Nepatrně zvýším citlivost u obou vstupů a stisknu tlačítko pro nahrávání. A pak už jen poslouchám se zavřenýma očima. Je pozdně zářijové úterý, nedlouho po rozbřesku. Co skrze sluchátka slyším, je vcelku běžná městská zvuková krajina. Z […]
Top 5 ČB: Umělecké realizace ve veřejném prostoru
Do podoby a vyznění městského veřejného prostoru mohou výrazně promluvit i umělecká díla, přičemž řada z nich plní pro místní komunitu také paměťovou funkci. V Budějcích máme především z poslední doby zkušenost s umísťováním nepovedených uměleckých realizací, které jsou spíš pro ostudu. Vybrali jsme proto ta zdejší díla, jež jsou možná poněkud nenápadná, ale jejich kvalita podle nás obohacuje veřejná místa o další rozměr. Nechte se pozvat na krátkou procházku budějickými ulicemi. Pamětní stéla Kolem pískovcové stély, jejímž autorem je významný symbolistní sochař František […]
Labutě bez rybníku
Kniha Panny a labutě je prvním průvodcem po umění, které v Českých Budějovicích vzniklo v době státního socialismu. Pomáhá nám přijmout ho jako součást našich dějin, ale zároveň opomíjí, čím bylo charakteristické. Hned zkraje 90. let vzaly za své pomníky, které minulý režim symbolizovaly nejzjevněji. V Českých Budějovicích se jednalo v první řadě o odstraněný pomník V. I. Lenina na dnešním Senovážném náměstí a pomník Klementa Gottwalda ze sídliště Šumava, v době svého vzniku příznačně nazvaném Vítězného února. Méně explicitní připomínky […]
29+1
29 je počet Stolpersteinů v Českých Budějovicích. Díky jihočeské pobočce Paměti národa byly 20. 10. již potřetí položeny tzv. kameny zmizelých, což je jejich oficiální český název. Kovové dlažební kostky připomínají v chodníku oběti šoa a jejich poslední dobrovolné bydliště. Z více jak 900 lidí zavlečených z Českých Budějovic do terezínského ghetta a následně většinou do vyhlazovacích táborů na východě se vrátila jen hrstka. Židovskou obec se po válce už nepodařilo obnovit. Do roku 1970 existoval jen náboženský sbor. Výmluvně o zániku židovského společenství […]
Je to jízda. Nad knihou o prožitku z kola
Kniha Je to jízda: O svobodě na kole – ve městě i krajině s odvážnou grafickou úpravou Michala Ureše, jejíž editor je Ondřej Buddeus – spisovatel, překladatel a pedagog, přináší čtenáři domácí pohled na fenomén kola a cyklistiky v mnoha jejích podobách. Ačkoliv někteří autoři mají zkušenost života v zahraničí, týkají se jejich úvahy povětšinou českého, resp. moravského městského i krajinného prostředí. Na rozdíl od zemí, kde kolo není považováno za auto chudých a které investují do cyklistické infrastruktury velké […]
Jazykový kutloch: Kreatura kreativity
Latinské kořeny kreativity jsou zcela zřejmé. Východiskem české kreace je latinské creatio odvozené od slovesa creare. Možná o něco méně jasná je však na první pohled souvislost slov příbuzných jako kreativní a kreativita s výrazem v názvu sloupku – s kreaturou. Českými ekvivalenty jsou zde tvořivý, tvořivost a samozřejmě i stvůra. Etymologicky výše uvedené formy souvisejí rovněž s podstatnými jmény tvoření, tvor, tvar, tvář. Použije-li někdo označení jednotlivce kreativec, významově odpovídající plně domácí výraz bude příslušný kreativec hledat jen těžko: tvůrce?, tvořil?, tvořivec? Je […]