životní styl – 2. stránka

#43 Čí je to město?, České Budějovice, esej, Michal Hořejší, terén města, životní styl

Město nové eroze

2. února 2022 Žádné komentáře

Po letech jsem se přestěhoval zpět do Budějovic, k Mlýnské stoce, pod kaštany a javory. Na podzim. A už zas, tak jako v dětství, pozoruju, jak jejich listí pokrývá chodníky i auta. Listí není sníh, je to hmota, energie. Neodteče, ale nahromadí se, zetlí, vytvoří humus, předpoklad pro růst, expanzi. Opad proto nelze považovat jen za nutnou podmínku zimního odpočinku, ale také za aktivní strategii, jejímž prostřednictvím příroda neustále pokouší prostor, který si pro sebe uzurpoval člověk. Na podzim zkrátka vysvítá, […]

literatura, recenze, terén města, Zdeněk A. Eminger, životní styl

Je to jízda. Nad knihou o prožitku z kola

2. února 2022 Žádné komentáře

Kniha Je to jízda: O svobodě na kole – ve městě i krajině s odvážnou grafickou úpravou Michala Ureše, jejíž editor je Ondřej Buddeus – spisovatel, překladatel a pedagog, přináší čtenáři domácí pohled na fenomén kola a cyklistiky v mnoha jejích podobách. Ačkoliv někteří autoři mají zkušenost života v zahraničí, týkají se jejich úvahy povětšinou českého, resp. moravského městského i krajinného prostředí. Na rozdíl od zemí, kde kolo není považováno za auto chudých a které investují do cyklistické infrastruktury velké […]

budějcký 4ky, České Budějovice, Cyril Nováček, reportáž, Ricardo Picante, terén města, životní styl

Budějcký 4ky: U Švejka

2. února 2022 Žádné komentáře

Drahé a drazí, na chvíli jsme se odpojili a nečetli jste nás. Víme o tom a mrzí nás to. A co vás? Jaké to pro vás tehdá bylo, když naše pravidelná rubrika v časopise chyběla? Dokážete se do oné situace vrátit a pobýt v ní? Jak vám je nyní? Rezonuje vámi nějaký pocit, emoce? Mohli byste je pojmenovat? Co vaše tělo, reaguje nějak? Moc si vás vážíme, proto nám, prosím, vaše sebereflexe pošlete na adresu press(zavináč)volnyblok.cz. A jak se cítíme nyní […]

#42 Žízeň, editorial, Martin Dvořák, životní styl

M&H #42 Žízeň

24. prosince 2021 Žádné komentáře

Žízeň. Zažili jsme ji všichni, skeptické předpovědi pro příští desetiletí naznačují, že se s ní nerozloučíme, spíše naopak. Proč se o ní tedy nepobavit, byť letmo a za poněkud méně děsivých okolností? V tomto čísle se pokoušíme žízeň představit jako něco, co k životu patří, a to i v souvislosti s pitím alkoholu, nebo dokonce v souvislosti s přehledem znepokojivých zpráv ze starého denního tisku. Právě proto ovšem negativa vyrovnáváme nemalou mírou nadsázky a nadhledu. Zatím to totiž pořád ještě […]

#42 Žízeň, Martin Dvořák, rozhovor, životní styl

Chlast zasahuje do těla takovým způsobem, že je to regulérní jed, říká abstinující alkoholik

23. prosince 2021 Žádné komentáře

Rozhovor se dvěma muži, kteří si prošli léčbou závislosti Nechtějí na své zkušenosti zbytečně upozorňovat, když to není nutné. Proto souhlasili s rozhovorem pod podmínkou, že nezveřejníme jejich pravá jména. Říkejme jim proto Petr a Pavel. Společné mají jedno, jsou to alkoholici. Nyní úspěšně abstinující alkoholici. Trpí proto žízní? Co obnáší abstinence a léčba alkoholismu? Dá se nad alkoholem vyhrát? Jak dlouho abstinuješ, Petře? Teď asi tři roky. Před recidivami mám rekord šest let a druhý, opačný rekord, ten mám půl […]

#42 Žízeň, fejeton, Jan Flaška, životní styl

Teorie hospody pro začátečníky

23. prosince 2021 Žádné komentáře

Některé věci je dobré zdokumentovat a popsat dřív, než dočista zmizí. Nemusí to být zrovna zástupci fauny a flory, kteří se v době tajících ledovců nejsou schopní adaptovat na lidskou blbost. Vlivem globalizace vymírají i starobylé národy, upadají odvěká řemesla, do zapomnění odcházejí pradávné zvyky, například sbírání céček nebo zakládání vlastních blogísků. A kam se třeba poděla tradice ústního vyprávění, cizelovaná stovkami generací? Bude si ještě někdo pamatovat, jak se povídalo při draní peří? Dnes nahrazují všechno to mezilidské plkání sociální […]

#42 Žízeň, reportáž, Štěpán Balík, životní styl

RESET. Sebepoznávací hospodská reportáž ze šuplíku (cca 2008).

23. prosince 2021 Žádné komentáře

„Tak si ještě napište dvě esemesky a pak vás odpojíme,“ řekl suchým tónem ošetřující lékař. Ležel jsem na jednotce intenzivní péče; hadičky zabodaný do žil. S pocitem vzdoru, že se takhle přece nemůžu nechat zabít, jsem se již téměř v polovědomí probudil. Cítil jsem se jako neviňátko, co se zrovna narodilo. Neuvěřitelný pocit pozitivního prázdna. Nepopsanosti. Bylo mi skvěle! Začali jsme asi už ve dvě. Šli jsme s Przemkem dobrým směrem, do centra. Dostal jsem zas to neodbytné nutkání ukázat cizinci pamětihodnosti. Naštěstí […]