„Tak si ještě napište dvě esemesky a pak vás odpojíme,“ řekl suchým tónem ošetřující lékař. Ležel jsem na jednotce intenzivní péče; hadičky zabodaný do žil. S pocitem vzdoru, že se takhle přece nemůžu nechat zabít, jsem se již téměř v polovědomí probudil. Cítil jsem se jako neviňátko, co se zrovna narodilo. Neuvěřitelný pocit pozitivního prázdna. Nepopsanosti. Bylo mi skvěle! Začali jsme asi už ve dvě. Šli jsme s Przemkem dobrým směrem, do centra. Dostal jsem zas to neodbytné nutkání ukázat cizinci pamětihodnosti. Naštěstí […]
Jazykový kutloch: In puncto Puňťa
Ten, kdo mě trochu zná, ví, že mým věrným přítelem je má žena Ania a pak ještě fenka Łatka. Je sice Jihočeška z útulku z Tábora, ale žena jí vybrala polské jméno. Jednak zřejmě proto, aby jí připomínala její domovinu, a jednak proto, že čeština pro fenky s flekem na hlavě pojmenování zatím nevymyslela. Čeština je zde prostě v pasti. Ať už Flíček, nebo Puňťa, jsou to prostě jména klučičí. Nezbylo než nakoupit od Poláků a neustále vysvětlovat a učit Čechy polské obouretné ł […]
Etymologie touhy
Touha – Túha – Tužba – Túžba – Pragnienie – Sehnsucht – Desire – Désir – Deseo – Desiderio – Desiderium – Desiderata – Desider – Desidera – Déžo „Nemá dceruška, nemá stání,/ k jezeru vždy ji cos pohání,/ k jezeru vždy ji cos nutí,/ nic doma, nic jí po chuti,“ dozvídá se čtenář předtím, než se za dívkou zavíří v hlubině v Erbenově Vodníkovi. Její emoční vypětí si dovolím čtenáři přiblížit podle Příručního slovníku českého jazyka jako „citové napětí vzniklé z […]
Jazykový kutloch: Sudety – pohraničí – příhraničí
O Sudetech jsem již psal v šumavském čísle Milk & Honey (č. 37, s. 28–29) v souvislosti s nevědomky používanou nacistickou ideologií (Sudetenland), která účelově pojmenovala tento jen drobně přerušovaný německý prstenec okolo vnitřní jazykově české oblasti. Původní keltský výraz však označoval pouze Krušné hory a později, tak je to v polštině, jen pruh pohoří od Krušných hor po Jeseníky. O tom, že dnes se tento pojem používá zcela neutrálně, i přesto, že byl po roce 1945 oficiálně zakázaný, svědčí mj. i věta z židovského […]
Bylo jaro 1943, bylo povstání ve varšavském ghettu a byl Władysław Szlengel
Bylo jaro 1943. Ve Varšavě se nacisté chystali vyvraždit zbylé obyvatele tamního ghetta. 19. dubna však narazili na nečekaný a poměrně dobře organizovaný odpor. Přes dílčí počáteční úspěchy a částečnou pomoc polských odbojových jednotek účastníci povstání ve varšavském ghettu, resp. v tom, co z něho po necelých třech letech existence zbylo, bojovali především o vlastní lidskou důstojnost. Většina z nich s možností, že přežijí, ani nepočítala. Vyzbrojeni byli špatně a únikových cest bylo příliš málo. Navíc německé jednotky později přešli k taktice totální destrukce a území […]
Jestli ťi dojdou náboje, začne ťi smirdět zadek aneb o adekvátnosti přístupu k dětem
Svého času, a není to tak dávno, Český rozhlas vysílal pořad Děti vám to řeknou. Dobrý nápad, děti jsou našimi velkými učiteli, i když na další a další lekce při spěchu do práce či unaveni odpoledne a večer už často nemáme dost sil. Člověk někdy zautomatizovaným postupem, který sám zažil v dětství, vychovává způsobem, s nímž vlastně vnitřně nesouhlasí, ale točí se jen v kruzích. Základní otázka Bít, či nebít? je aktuální i dnes, ač se zdá, že odpověď na tuto […]
Jazykový kutloch: Jihočeská jazyková identita v řeči dětí Nebudějčáků
Na řeči našich dětí je pozoruhodné sledovat nejen jejich smysl pro systematičnost jazyka, ale také to, jakým způsobem mateřštinu či mateřštiny osvojují. V naší dvojjazyčné domácnosti je běžný divoký mix češtiny a polštiny. Děti navíc strženi „falešnými jazykovými přáteli“ vytvářejí věty typu ten dílek lega je pro mě vážný (pol. ważny = důležitý). Někdo vtipně poznamenal, že se nám s ženou daří vyrábět Slezany, ale pochybuji, že by se tam se svojí česko-polskou hatmatilkou naše děti vůbec domluvily. Snad se […]