Znovu se ocitám v krajině za městem, uprostřed slunce a bezmeznosti. Je konec února, ale cosi tu narůstá a bují, cosi visí ve vzduchu. Světem procházejí vlny hmatatelného neklidu, země se chvěje v napjatém očekávání, doutná. Z pole na pole přelétají divoké husy. Vyplašený zajíc se zastavuje v úprku a zaraženě sleduje, co se bude dít. Na pastvině v dálce odpočívají koně, černí a skuteční. Nechci, aby mi unikla jediná vteřina, jediná strofa, jediný takt. Jsem tu, abych byl součástí; […]
Malý průvodce rozkvétáním
ÚNOR Krajina se nadechuje, zceluje, nastává příliv. Husy, husy, husy. Špačci, špačci, špačci. Tu a onde skřivan, čejka. Ve světlých bezlistých lesích kvetou jaterníky, buďte zdrávi. Jejich druhové jméno – podléška – odkazuje k lískám, ale najdeš je, mimo jiné, také pod letitými buky. Na záhoncích přemítají bledule, sněženky: antarkticky bílé efeméry, ale pozor, tuze horké na omak! Hrdelní hlasy hřivnáčů plní městské parky. Brzy nad ránem a brzy před soumrakem tě pohladí zpěv kosa, nadějný a sametový. BŘEZEN Vzduch […]
Bylo jaro 1943, bylo povstání ve varšavském ghettu a byl Władysław Szlengel
Bylo jaro 1943. Ve Varšavě se nacisté chystali vyvraždit zbylé obyvatele tamního ghetta. 19. dubna však narazili na nečekaný a poměrně dobře organizovaný odpor. Přes dílčí počáteční úspěchy a částečnou pomoc polských odbojových jednotek účastníci povstání ve varšavském ghettu, resp. v tom, co z něho po necelých třech letech existence zbylo, bojovali především o vlastní lidskou důstojnost. Většina z nich s možností, že přežijí, ani nepočítala. Vyzbrojeni byli špatně a únikových cest bylo příliš málo. Navíc německé jednotky později přešli k taktice totální destrukce a území […]
Jaro třídního vědomí
Pojmy typu „třídní vědomí“ jsou chápány už jen jako relikty užvaněného newspeaku normalizace, parodické odkazování, popřípadě nadávka. Z tohoto jazyka, jako ani z žádného jiného, nemůžeme vyabstrahovat věčnou esenci, lze o něm přemýšlet pouze ve významech jeho konkrétního užívání. Pokud se z pojmů magickým opakováním vypařil veškerý význam, neznamená to, že tam nikdy nebyl, popřípadě být už nikdy nemůže. Zároveň jsme se však porevolučním odmítnutím „jazyka režimu“ nedočkali jazyka zbaveného ideologie (dokladem může být právě toto tabu). Přestali jsme tento jazyk používat, […]
Jaro je tady (a co s tím)
Není pochyb o tom, že jaro je metaforou probouzení, nových začátků, zrození a kdovíčeho ještě. Pro mě ale příchod jara od jisté doby zůstává především metaforou příchodu jara. „Jaro je tady!“ křičí na mě každoročně všechny rozhlasové stanice, internetové magazíny, noviny a televizní kanály, abych se nemusel dívat z okna. Po zkušenostech z předchozích let je totiž jaro přesně to, co touhle roční dobou nikdo nečeká. Nástup jara je fenomén, který lze z hlediska mediální zajímavosti srovnat snad jedině s příchodem zimy, příchodem léta, […]