Cesta bez návratu. Z Českých Budějovic transportem Akb a pak dále na východ.

Text: Štěpán BalíkFoto: Jindřich Čermák, archiv Š. Balíka Transport Akb v dubnu 1942 znamenal konec českobudějovických Židů. Vedle fyzické likvidace takřka devítiset sousedů totiž ve svém důsledku vyrval Židy z místní kolektivní paměti. Jejich vražda tak vlastně proběhla dvakrát. O nápravu usiluje například umisťování tzv. Kamenů zmizelých. V českobudějovické ulici U Tří lvů stojí vila dětského lékaře a spisovatele Emila Flussera. Nad portálem je umístěn reliéf s hrajícími si dětmi, před ním o poznání kratší dobu pět kamenů zmizelých, lidově zvaných štolprštajny. […]

Continue Reading

Šumperák jako dokument o jedné době

Rozhovor s Tomášem Pospěchem Termín „šumperák“ mladším čtenářům možná nic neřekne. Mezi 60. a 80. lety 20. století přitom tenhle typizovaný dům se šikmou střechou a podlouhlým balkonem s otvory po stranách bezohledně zaplavil česká a moravská maloměsta a vesnice a stal se zdrojem obdivu i zasloužené kritiky. Tomáš Pospěch nad fenoménem „domu typu V“ strávil šest let a podnikl detektivní pátrání po jeho prvopočátcích a jeho autorovi, navštívil desítky majitelů šumperáků po celé republice, nafotil přes šest set domů a ve […]

Continue Reading

To nejdůležitější z historie Českých Budějovic

V našem domě se občas samy od sebe zhasínají světla, zavírají dveře a ztrácejí propisovačky, což jsem dlouho připisoval faktu, že náš dům stojí na místě starého indiánského pohřebiště. Bylo to ovšem jenom podezření – a abych si ho potvrdil nebo vyvrátil, ponořil jsem se do studia historie našeho města. Zjistil jsem při něm, že historie je fascinující obor, který má krásné a ušlechtilé poslání: zaplnit skleněné vitríny polámanými věcmi s nesrozumitelnými popisky a vybírat za to vstupné. Samozřejmě, že to […]

Continue Reading

Labutě bez rybníku

Kniha Panny a labutě je prvním průvodcem po umění, které v Českých Budějovicích vzniklo v době státního socialismu. Pomáhá nám přijmout ho jako součást našich dějin, ale zároveň opomíjí, čím bylo charakteristické.  Hned zkraje 90. let vzaly za své pomníky, které minulý režim symbolizovaly nejzjevněji. V Českých Budějovicích se jednalo v první řadě o odstraněný pomník V. I. Lenina na dnešním Senovážném náměstí a pomník Klementa Gottwalda ze sídliště Šumava, v době svého vzniku příznačně nazvaném Vítězného února. Méně explicitní připomínky […]

Continue Reading

29+1

29 je počet Stolpersteinů v Českých Budějovicích. Díky jihočeské pobočce Paměti národa byly 20. 10. již potřetí položeny tzv. kameny zmizelých, což je jejich oficiální český název. Kovové dlažební kostky připomínají v chodníku oběti šoa a jejich poslední dobrovolné bydliště. Z více jak 900 lidí zavlečených z Českých Budějovic do terezínského ghetta a následně většinou do vyhlazovacích táborů na východě se vrátila jen hrstka. Židovskou obec se po válce už nepodařilo obnovit. Do roku 1970 existoval jen náboženský sbor. Výmluvně o zániku židovského společenství […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: Sudety – pohraničí – příhraničí

O Sudetech jsem již psal v šumavském čísle Milk & Honey (č. 37, s. 28–29) v souvislosti s nevědomky používanou nacistickou ideologií (Sudetenland), která účelově pojmenovala tento jen drobně přerušovaný německý prstenec okolo vnitřní jazykově české oblasti. Původní keltský výraz však označoval pouze Krušné hory a později, tak je to v polštině, jen pruh pohoří od Krušných hor po Jeseníky. O tom, že dnes se tento pojem používá zcela neutrálně, i přesto, že byl po roce 1945 oficiálně zakázaný, svědčí mj. i věta z židovského […]

Continue Reading

Bylo jaro 1943, bylo povstání ve varšavském ghettu a byl Władysław Szlengel

Bylo jaro 1943. Ve Varšavě se nacisté chystali vyvraždit zbylé obyvatele tamního ghetta. 19. dubna však narazili na nečekaný a poměrně dobře organizovaný odpor. Přes dílčí počáteční úspěchy a částečnou pomoc polských odbojových jednotek účastníci povstání ve varšavském ghettu, resp. v tom, co z něho po necelých třech letech existence zbylo, bojovali především o vlastní lidskou důstojnost. Většina z nich s možností, že přežijí, ani nepočítala. Vyzbrojeni byli špatně a únikových cest bylo příliš málo. Navíc německé jednotky později přešli k taktice totální destrukce a území […]

Continue Reading