Na počátku (ne)bylo slovo. Co bude na konci?

Text a foto: Jan Flaška Žijeme ve věku moderních technologií, kdy nám žádná vzdálenost není dost velká na to, abychom někomu sdělili, že jsme vykoupali kočku. Doba, kdy spolu lidé teprve začínali komunikovat, by vám mohla připadat jako pravěk, ale z toho je jen vidět, že byste se měli víc zajímat o historii než o kočky. Ve skutečnosti spolu lidé totiž začali komunikovat mnohem dřív.  Před mnoha a mnoha tisíci let se lidé, kteří tehdy vypadali spíš jako opice než jako […]

Continue Reading

Tolikrát jsi člověkem

Text: Jan Flaška Známé přísloví tvrdí, že kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Zástupy oligofreniků by mohly protestovat, že na to, abyste byli člověkem vícekrát, není znalost cizích jazyků nezbytnou podmínkou, ovšem držme se protentokrát moudrosti našich předků.  Umět nějaký cizí jazyk jsem chtěl odjakživa. Naposledy, už před mnoha lety, jsem se rozhodl osvojit si jazyk Leonarda da Vinciho a Federica Felliniho, a vrhnul se proto do studia francouzštiny. Přiznám se, že mi to moc nešlo. Naučil jsem se rozlišovat […]

Continue Reading

Cestou do sebe za úspěchem a rozvinutím

Lidé po celém světě cestují po celém světě.  My, co místo toho čteme knihy, ale víme, že hlavní hrdinové všech knih vždycky cestují po světě jen a jen proto, že tam hledají sami sebe. Na konci knihy se pokaždé vrátí domů a teprve tam sami sebe najdou. Takže my, co čteme knihy, víme, že cestování je ztráta času a peněz. Hovíme si proto pěkně v zapšoukaném domácím teplíčku a blaženě se tetelíme, jak jsme na to vyzráli. Když chceme vyrazit hledat […]

Continue Reading

Frustrace na pokračování

Asi jste si toho všimli taky: když se dáte do řeči prakticky s kýmkoli, dříve či později se váš rozhovor stočí k seriálům. (Výjimku tvoří lidé, kteří milují ruského prezidenta – s nimi se váš rozhovor dříve či později stočí k tomu, že nás Brusel ovládá přes chemtrails a že zeměkoule je placka; nedokážu si ovšem představit žádného člověka bez oboustranné lobotomie, který by si chtěl dobrovolně povídat s milovníkem ruského prezidenta.) Seriál se na první pohled tak trochu podobá […]

Continue Reading

To nejdůležitější z historie Českých Budějovic

V našem domě se občas samy od sebe zhasínají světla, zavírají dveře a ztrácejí propisovačky, což jsem dlouho připisoval faktu, že náš dům stojí na místě starého indiánského pohřebiště. Bylo to ovšem jenom podezření – a abych si ho potvrdil nebo vyvrátil, ponořil jsem se do studia historie našeho města. Zjistil jsem při něm, že historie je fascinující obor, který má krásné a ušlechtilé poslání: zaplnit skleněné vitríny polámanými věcmi s nesrozumitelnými popisky a vybírat za to vstupné. Samozřejmě, že to […]

Continue Reading

Teorie hospody pro začátečníky

Některé věci je dobré zdokumentovat a popsat dřív, než dočista zmizí. Nemusí to být zrovna zástupci fauny a flory, kteří se v době tajících ledovců nejsou schopní adaptovat na lidskou blbost. Vlivem globalizace vymírají i starobylé národy, upadají odvěká řemesla, do zapomnění odcházejí pradávné zvyky, například sbírání céček nebo zakládání vlastních blogísků. A kam se třeba poděla tradice ústního vyprávění, cizelovaná stovkami generací? Bude si ještě někdo pamatovat, jak se povídalo při draní peří?  Dnes nahrazují všechno to mezilidské plkání sociální […]

Continue Reading

Když vaše nitro spaluje hňamust

Touho! Ach, touho! Ty tajemná sílo, jež co prastarý Leviathan znenáhla procitáš v našich křehkých nitrech, abys nás vedla vratkými kročejemi do zákoutí dosud neprobádaných! Touho, ach, touho, ty magická moci, která nás nutíš dělat věci nové a nepředvídané a o níž mám napsat fejeton a nemám ani zbla tušení, kde začít! Touho, ach touho! Postaven před úkol napsat fejeton o touze, zkusil jsem na Googlu zjistit, po čem tak lidé touží nejčastěji. Naťukal jsem tedy do vyhledávače „toužím…“ a jen […]

Continue Reading