Text: Filip LandaRepro: BoysPlayNice, konsorcium Chaix & Morel et Associés, Christian A. Pichler a Jan Proksa Památková péče je oborem, jehož obsah rozhodně není samozřejmý. Spočívá totiž především ve vymezení základní perspektivy, z níž pohlížíme na rozvoj veřejného prostoru. Úroveň české památkové péče je v tomto ohledu doslova tristní. Důkazem jsou dvě situace z Českých Budějovic – rekonstrukce Slavie a stavba tělocvičny v základní škole v Dukelské. Téma „Architektura péče“ jsme shodou okolností před dvěma lety zpracovali v architektonickém časopise ERA21. […]
Top 5 ČB: „Německá“ architektura
Text: Jiří PtáčekFoto: Lenka Pužmanová Vybrat pětici „nejzajímavějších německých architektur“ v Českých Budějovicích znamená vybírat jak z budov, jež si nechali stavět místní němečtí obyvatelé a jimi zřizované organizace, tak i stavby od tvůrců, kteří sem přicházeli z rakouské části monarchie, zejména z trendy určující Vídně. Jedněch i druhých je v Budějovicích habaděj. Následující výběr se omezuje na výstavbu 19. a 20. století. Vězme však, že „německá“ ruka a mysl prostupují celým naším městem, od jeho založení po dalších šest […]
Fakta a otazníky o Německém domě v Českých Budějovicích
Text: Robert FuchsFoto: Lenka Pužmanová, archív autora, Wikipedie Koncem letošního roku oslaví českobudějovický Německý dům, dnes známý jako Kulturní dům Slavie, sto padesát let své existence. Připomínku jubilea však provázejí rozpaky, vyplývající ze záměru budovu z velké části přestavět. Začít se přitom má již počátkem příštího roku. Cílem tohoto článku je upozornit na některé památkové hodnoty stavby, jež jsou její plánovanou proměnou ohroženy, zvláště pak na jeden opomíjený unikát. Německý dům byl od roku 1872 kulturně společenským a politickým centrem […]
Padesát tři kilometrů a dvacet tři metrů pohyblivých významů
Text: Jiří Ptáček Co s sebou vláčí druhý nejslavnější kámen v Českých Budějovicích? Stál tam ještě dřív, než přilehlé kopce dostaly jména. Tisíce let setrvával na místě a my se nemáme jak dozvědět, jestli mu za tu dobu někdo přikládal „význam“. Na počátku 70. let byl ale vybrán, aby se stal památníkem. Místo, kde ležel, se tehdy už nazývalo Sokolím hnízdem, nejbližší osada se jmenovala Údolí a okolním horám se říkalo Novohradské. Řeč je o balvanu, který tam z lesa […]
Šumperák jako dokument o jedné době
Rozhovor s Tomášem Pospěchem Termín „šumperák“ mladším čtenářům možná nic neřekne. Mezi 60. a 80. lety 20. století přitom tenhle typizovaný dům se šikmou střechou a podlouhlým balkonem s otvory po stranách bezohledně zaplavil česká a moravská maloměsta a vesnice a stal se zdrojem obdivu i zasloužené kritiky. Tomáš Pospěch nad fenoménem „domu typu V“ strávil šest let a podnikl detektivní pátrání po jeho prvopočátcích a jeho autorovi, navštívil desítky majitelů šumperáků po celé republice, nafotil přes šest set domů a ve […]
Sériovost v architektuře může být dobrá
Myšlenka sériového bydlení a typizace je s dějinami architektury výrazně spojená po celé 20. století. Věnovala se jí především meziválečná avantgarda a v poválečném období se plně rozvinula v podobě panelových sídlišť rozesetých na prstenci snad každého většího českého města. Dnes tuto výstavbu nahradily velké developerské projekty. Typizovaná výstavba nemusí být vždy špatná. Jak ukazuje historie, sériové bydlení dokázalo vytvořit slušné životní podmínky pro široké vrstvy společnosti. Přesto vždy záleží, kdo za daným projektem stojí, jakou svobodu získává architekt a kdo má ze […]
Město jako otisk jeho obyvatel
Město není utvářeno pouze stavbami a prostorem kolem nich, ale jak konstatuje Osamu Okamura – je tím, čím jsou jeho obyvatelé. V rámci městského plánování existují přístupy, které jim žití ve městech usnadňují nebo naopak. Jaké jsou tedy principy zdravě fungujícího města a společenství? Jaké základní principy určují vitalitu města? Vitalitu města určuje vitalita jeho obyvatel. Město nejsou jenom stavby, ale jsou to především lidé a jejich aktivita. Životy, vize a sny se propisují a otiskují během historie i během […]