Text: Veronika FaktorováRepro: Wikipedia Když se někdo narodí se jménem Pařízek, nezdá se, že by mu osud předurčil nějaké toulání po světě. Z rodných Budějc prostě nejdál na Hlubokou. Ladislav Mikeš Pařízek, ročník 1907, se ale svému jménu vzepřel, ve dvaceti sedmi letech se nechal najmout do francouzské cizinecké legie a tři roky bojoval v severní Africe. A to byl teprve začátek. Když skončil své vojenské angažmá, pořídil si auto a přejel s ním trasu z Casablanky do Káhiry. Hned na to, mezi roky 1929 […]
Cesta bez návratu. Z Českých Budějovic transportem Akb a pak dále na východ.
Text: Štěpán BalíkFoto: Jindřich Čermák, archiv Š. Balíka Transport Akb v dubnu 1942 znamenal konec českobudějovických Židů. Vedle fyzické likvidace takřka devítiset sousedů totiž ve svém důsledku vyrval Židy z místní kolektivní paměti. Jejich vražda tak vlastně proběhla dvakrát. O nápravu usiluje například umisťování tzv. Kamenů zmizelých. V českobudějovické ulici U Tří lvů stojí vila dětského lékaře a spisovatele Emila Flussera. Nad portálem je umístěn reliéf s hrajícími si dětmi, před ním o poznání kratší dobu pět kamenů zmizelých, lidově zvaných štolprštajny. […]
Padesát tři kilometrů a dvacet tři metrů pohyblivých významů
Text: Jiří Ptáček Co s sebou vláčí druhý nejslavnější kámen v Českých Budějovicích? Stál tam ještě dřív, než přilehlé kopce dostaly jména. Tisíce let setrvával na místě a my se nemáme jak dozvědět, jestli mu za tu dobu někdo přikládal „význam“. Na počátku 70. let byl ale vybrán, aby se stal památníkem. Místo, kde ležel, se tehdy už nazývalo Sokolím hnízdem, nejbližší osada se jmenovala Údolí a okolním horám se říkalo Novohradské. Řeč je o balvanu, který tam z lesa […]
Světská duše aneb celé to cestování je vlastně o tom být pořád tady
Text: Michal HořejšíIlustrace: Jindřich Janíček Světský, podle Příručního slovníku jazyka českého jdoucí světem, potulný, kočovný. Tedy takový, který nemá stálý domov, který zkrátka žije ve „světě“, je stále na cestě. Světský je snad opakem domácího, usedlého. Je to ten, který žije vně. Lze však dnes vůbec být vně? Co znamená být na cestě dnes? Co je to cesta pro světské? O tom jsem se přišel poučit na českobudějovickou náplavku pod Dlouhým mostem, kam s příchodem jara dorazily i kolotoče. A […]
Cestou do sebe za úspěchem a rozvinutím
Lidé po celém světě cestují po celém světě. My, co místo toho čteme knihy, ale víme, že hlavní hrdinové všech knih vždycky cestují po světě jen a jen proto, že tam hledají sami sebe. Na konci knihy se pokaždé vrátí domů a teprve tam sami sebe najdou. Takže my, co čteme knihy, víme, že cestování je ztráta času a peněz. Hovíme si proto pěkně v zapšoukaném domácím teplíčku a blaženě se tetelíme, jak jsme na to vyzráli. Když chceme vyrazit hledat […]
Budějcký 4ky: Pod Skálou, Boršov
Pod Skálou 139, Boršov nad Vltavou Text a foto: Cyril Nováček, Ricardo Picante Zdravíme všechny čtenáře, kteří vzali do ruky další vydání metafyzického plátku Milk&Honey a těm, kteří nalistovali až sem, k pravidelné rubrice Budějckých 4ek, gratulujeme. Tématem aktuálního magazínu je cesta, která se celým číslem vine jako cesta. Uááá, být nám o pár let méně, už si za tohle přirovnání leštíme Ortena. Cesta je cíl, cesta je koncept. Máváme nahoru Marcelu Duchampovi a pro tentokrát se rozhodneme nesetrvat v […]
Kdyby radši hořelo
Natočit celovečerní autorský debut není v Čechách nic lehkého, důkazy můžeme najít například v rozhovorech Michala Nohejla, který loni uvedl ten svůj (oceňovanou Okupaci), a to těsně před padesátkou. Adam Koloman Rybanský to se snímkem Kdyby radši hořelo zvládl o dvacet let dřív i díky vůli svého tvůrčího a produkčního týmu. Podobně jako Nohejl neuspěl při získávání financí z fondu kinematografie, ale jeho spolupracovníci se odhodlali pracovat s rozpočtem sakra nízkým (pro představu – o výši jedné setiny filmu Žižka). […]