Text: Pavel Schwarz a Bára Schwarzová
Budějce mají svojí rozlohou, rovinatým profilem a mírným podnebím skvělé předpoklady stát se městem cyklodopravě zaslíbeným. Postupující oteplování a úbytek srážek tomu jen hraje do karet.
Z centra na jakýkoli okraj Budějc to netrvá na kole víc než deset minut a rozhodně se vám do cesty nepostaví žádný brdek, natož krpál. Neřešíte, v kolik vám to jede, kde zaparkujete ani zda je zrovna dopravní špička.
K popojížďkám po městě doporučuji pořídit nějakou hapinu čili jednoduché starší kolo neokázalého vzhledu, nevelké hodnoty, se snadnou údržbou a nízkými provozními náklady. Já osobně používám jako městský speciál single speed (jednopřevodové kolo) na rámu Favorit, který si i přes silné citové pouto troufnu nechat před úřadem, obchodem nebo hospodou.
Pokud směřujete k minimalismu, a i vlastnictví hapiny vám přijde příliš svazující, vyzkoušejte sdílená kola, která můžete jak hejna růžových plameňáků pozorovat na stanovištích v centru i na budějických perifériích.
Cyklostezky činí cesty na kole po městě jednoduší, pohodlnější, a hlavně bezpečnější. Jak je najít? V Budějcích platí jednoduché pravidlo: najdi vodu, najdeš stezku. Pokud tvé body zájmu leží v blízkosti místních řek a kanálů, máš vyhráno, cyklostezky jsou tam kvalitní, celkem frekventované a s vysokou hustotou občerstvovacích stanic různých typů a jakostí.
Zavede-li vás cesta dále od řek, chce to již jistou znalost mapy a umění improvizace. Cyklostezky již nejsou tak četné, a ne úplně skvěle navazují. Využít budete muset další běžné více či méně frekventované ulice a cesty, sem tam pěší zónu nebo nedej bože chodník (samozřejmě se zvýšenou ohleduplností). Výhodou je, že dost jednosměrek je již pro cyklisty legálně průjezdných v obou směrech a cyklostezek a cyklopruhů v Budějcích naštěstí pomalu přibývá.
Při svých cestách po městě se chtě nechtě budete potýkat s dalšími účastníky provozu, které musíte respektovat a zároveň se před nimi mít na pozoru. Cyklostezky jsou u nás smíšené, takže kromě cyklistů různých druhů se na nich setkáte s chodci sólo i ve skupinkách, kočárky s obsluhou a pasažéry, běžci, bruslaři, dětmi a psy na volno i na vodítku… Chování a četnost jednotlivých skupin se mění dle denní doby, počasí a pandemické situace. Novým expandujícím druhem jsou malé elektrické koloběžky. Nepříliš stabilní vozítka dosahují celkem velkých rychlostí, ale špatně brzdí. Potkat je můžete od chodníků po hlavní tahy, všude tam, kde nejsou kostky.
Na silnicích a v ulicích se budete potkávat především s auty. Přestože se ohleduplnost řidičů v globálu zlepšuje, mějte se v provozu na pozoru, a to i v případě, kdy máte přednost, přece jen jste stále nejzranitelnějším účastníkem silničního provozu. Frekventovaným dopravním tepnám se proto raději zcela vyhněte.
Zvláště bych upozornil na nebezpečí dooringu. Když míjíte řadu zaparkovaných aut může se stát, že někdo zrovna bude chtít z vozidla vystupovat. Představa, že dostanete stopku od otevřených dveří opravdu není příliš lákavá. Dalším strašákem je kanál s mřížkou po směru jízdy. Pokud máte úzké gumy, je to dokonalá past!
Přes tyto úklady a nástrahy, které městská cyklistika skýtá, vězte, že vždy, když se rozhodnete vykonat svou cestu na kole, děláte něco prospěšného na mnoha frontách. Ulevíte dopravě ve městě, projížďka na kole osvěží mysl, fyzická aktivita prospěje tělu, v neposlední řadě je zde úspora fosilních paliv, zplodin a pár kaček ve vaší peněžence, jimiž můžete podpořit lokální bussines na vaší trase. Když to shrneme, stáváte se lepším člověkem a děláte Budějce lepšíma Budějcema.
Peace, love, bicycling.
Nejlepší cyklostezky v Českých Budějovicích (podle mě)
Tento text napsalo dítě
Nejlepší cyklostezky jsou tam, kde je zmrzlina
nebo se aspoň jede kolem hřiště (podle mě).
Nejhorší cyklostezky jsou naopak tam, kde to drncá
vinou kočičích hlav.
Ale největší průšvih je, když na cyklostezce potkáš
policii potmě a nesvítí ti blikačka!
Vlastně ani nevím, proč o tomhle píšu,
když radši jezdím v lese na trailech
než na cyklostezkách ve městě (podle mě).
